Vyhlídky a doporučení do budoucna

V současné situaci bude jistě zajímavé podívat se na budoucí vývoj vztahů mezi Taiwanskou vládou a čínskou Lidovou republikou. Dle Dafydda Fella, odborného asistenta na katedře politických a mezinárodních studií při University of London, by se měl prezident Čínské republiky na Taiwanu Ma Ying-jeou pokusit o rozpoutání skutečné otevřené a veřejné diskuze, místo pokračujících jednání za zavřenými dveřmi. [1] Jedním hlasem se pak k němu připojují i další odborníci z celé Evropy a apelují na potřebu rozšíření vztahů mezi Taipeiem a Pekingem do co možná nejširších politických oblastí. Zároveň však dodávají, že ona nezbytná liberalizace vzájemných vztahů by měla mít rozumné tempo. Prezident Čínské republiky provedl za celé své funkční období již řadu reforem, avšak řada z nich je podle odborníků málo razantních. To se týká i přímých letů z ostrova do Pekingu, které v podobě turistů jistě prospívají ekonomikám obou vlád. Jako příklad můžeme uvést dohodu o hospodářské spolupráci (ECFA), kterou mají v brzké době obě vlády podepsat a o které jsme se již na našem blogu zmiňovali. To je typický příklad sice sympatického jednání, avšak za zavřenými dveřmi.

Důležitou roli by mohla hrát i stále sílící ekonomická závislost Taiwanu na pevninské Číně, jak známo ekonomika jde s politikou ruku v ruce a tato závislost by v budoucnu mohla přerůst v politickou. I všechny dohody a kroky, které byly do této chvíle učiněny, měli sice ekonomický charakter, ale každému rozumnému člověku musí být jasné, že zde hraje nemalou roli i politický podtext. Čínská lidová republika se vůbec v posledních letech pokouší o plíživé připojení Taiwanu zpět do formálního područí. Jako typický příklad takovéto plíživé snahy můžeme uvést nedávný dar ČLR v podobě dvou pand. ČLR tyto pandy nabízela již v roce 2005, avšak tehdy ještě vláda Čínské republiky odmítla. Již v samotném činu můžeme vidět politický podtext, Čína totiž pandy jen tak běžně nerozdává. Od poloviny 80. let jsou pandy pouze půjčovány na dobu 10 let za podmínky, že přijímající zoo platí roční pronájem cca 1 milion dolarů a jakékoli narozené mládě je majetkem ČLR.[2] Vše pak dokresluje pojmenování obou pand. Jedna se jmenuje Tuan-tuan a druhá Juan-juan, jednoduchou kombinací těchto jmen si pak může každý člověk domyslet sousloví Tuan-juan, což znamená „sjednocení“.

Ma Ying-jeou má sice mnoho důvodů k tomu, aby pokračoval ve své politice sbližování se s Čínou, ale v tuto chvíli hraje velmi důležitou roli i komunikace s vlastními obyvateli, Taiwan se nyní nachází na jakési pomyslné křižovatce a nikdo jiný než jeho lid by neměl rozhodovat o tom, jakou cestou se Čínská republika vydá. Zdali cestou, kterou nakročila současná vláda, tedy postupného sbližování, které by pak v krajním případě mohlo přerůst až v úplné sloučení s ČLR. Nebo otočit o 180 stupňů a snažit se posilovat vztahy s jinými zeměmi než je Čína a tím oslabit její ekonomický, případně politický vliv. Vědecký pracovník Nicola Casarini je toho názoru, že by se měl Taiwan začít angažovat i na jiných trzích, aby se zabránilo přílišnému spoléhání se na Čínu. Toho lze dosáhnout například zvýšením úsilí v oblasti marketingu v zahraničí, s tím souvisí i přilákání turistů vytvořením kvalitnější infrastruktury, jelikož turisté jsou také určitě nezanedbatelné ekonomické aktivium. Vztahy s Pekingem jsou jednoznačným přínosem pro Taiwan, avšak jeho obyvatelstvo by nemělo zapomínat, že oni na ostrově žijí na rozdíl od Číny pod správou demokratické vlády, která jim zaručuje lidská práva a zároveň, že Čína si stále klade za cíl sjednocení s Taiwanem. Prezident Čínské republiky v poslední době možná trochu pozapomíná, že by měl v Pekingu hájit především Taiwanskou suverenitu a upřednostňovat zájmy svých občanů před těmi ekonomickými. Výše zmiňovaný Dafydd Fell proto doporučuje například zjednávat referenda před každou smlouvou, kterou se prezident chystá uzavřít.[3] Další možnost je i větší orientace na Evropskou Unii, která zde v posledních letech výrazně zvýšila investice. Zároveň by neměla Taiwanská vláda polevovat v úsilí o udržení spolupráce s USA, ačkoliv na tom již USA nemá takový zájem jako dříve.

O angažovanosti Evropské unie v Čínsko-Taiwanských vztazích svědčí i to, že EU zachovala zbrojní embargo, které již dříve na ČLR uvalila. Příznivci zachování tohoto embarga argumentují nutností reforem v ČLR v oblastech lidských práv a demokratizace země, včetně odstranění zhruba 800 raket, které jsou dodnes namířeny proti Taiwanu.[4] Jistě je primárním zájmem EU v oblasti vytvoření komplexního strategického partnerství s ČLR, ale zároveň ukazuje svou vůli dodržovat základní demokratické principy a lidská práva, proto má dle nich Taiwan právo na existenci. EU na svém posledním jednání konstatovala, že nezruší zbrojní embargo, dokud se ČLR nezaváže k nepoužití zbraní vůči Taiwanu či jiných akcí, které by mohli narušit rovnováhu ve vzájemných vztazích.

Evropská unie dokonce navrhla řešení Čínsko-Taiwanského problému. Spočívá v aplikaci modelu Evropské unie na Čínskou republiku a ČLR. To se ale v tomto případě jeví jako takřka nereálné, jelikož EU je založena na spolupráci suveréních států vyznávajících stejné hodnoty. EU je společenstvím demokratických systémů, přičemž politické systémy na Taiwanu a v ČLR se jeví jako ze dvou zcela odlišných planet. Nebyl by to určitě šťastný model jak pro tuto oblast tak pro jakoukoliv jinou oblast na světě, jelikož Evropa je velmi specifickým kontinentem a proto pouze zde funguje tento specifický model integrace. To ovšem neznamená, že by nějaký jiný typ integrace nebyl mezi Taiwanem a ČLR životaschopný, ale musel by se nalézt vhodný konsensus mezi rozvíjením užších vztahů a zachováním nezávislosti Taiwanu.

V současnosti je tedy pro Taiwan, jak je výše zmíněno, nejdůležitějším krokem ujasnění si vlastního názoru, především z řad vlastního obyvatelstva. Ujasnění si těchto vlastních postojů pak vyšle jasný signál do světa a Taiwan se stane pro ostatní státy lépe čitelným, což je vždy jistým pozitivem v zahraniční politice každého státu, nehledě na to, že ujasnění si vlastního názoru a stabilizace vztahů s Čínskou lidovou republikou mohou přilákat další investory ze všech koutů světa a oprostit se tak alespoň částečně od závislosti na ČLR. Z toho důvodu bude pro další vývoj Taiwanu a jeho vztahů s ČLR velmi důležitý výsledek blížících se prezidentských voleb. Nacházíme se v historickém okamžiku, v němž všechny světové mocnosti jdou cestou kompromisů za účelem své vlastní ekonomické prosperity. Proto by se snadno mohlo stát, že relativní suverenita Čínské republiky by mohla padnout za oběť právě těmto kompromisům. Zatímco obyvatelé Taiwanu jsou podle posledních průzkumů pro zachování statusu quo a relativně smíření s postavením Čínské republiky v rámci ČLR i mezinárodních vztahů, měli by být stále ve střehu a věnovat pozornost změnám ve světě, protože status quo není samozřejmostí a ačkoliv ho tak jeho obyvatelé berou, mohli by být nepříjemně zaskočeni ze dne na den.

[1] FELL, D. Party politics in Taiwan: party change and the democratic evolution of Taiwan. 1. vyd., Routledge, 2005. 183 s. ISBN- 0-415-35973-2

[2] China’s Panda diplomacy / Wen-Cheng Lin [online]. [cit. 2009-11-28].
http://www.peaceforum.org.tw/onweb.jsp?webno=3333333571&webitem_no=1595.

[3] FELL, D. Party politics in Taiwan: party change and the democratic evolution of Taiwan. 1. vyd., Routledge, 2005. 183 s. ISBN- 0-415-35973-2

[4] Missilethreat. [online]. [cit. 2009-11-28]. http://www.missilethreat.com/archives/id.4080/detail.asp.

Zdroje:
FELL, D. Party politics in Taiwan: party change and the democratic evolution of Taiwan. 1. vyd., Routledge, 2005. 183 s. ISBN- 0-415-35973-2

Taiwan News. [online]. [cit. 2009-11-28]. http://www.taiwannews.com.tw/etn/index_en.php.

Reuters India. [online]. [cit. 2009-11-28]. http://in.reuters.com/.

Taipei Times. [online]. [cit. 2009-11-28]. http://www.taipeitimes.com/News/.

Portal of Republic of China (Taiwan) Diplomatic Missions. [online]. [cit. 2009-11-28]. http://www.taiwanembassy.org/mp.asp?mp=1.