Podle nedávného vyjádření tchajwanského ministra hospodářství Š Jien-š Anga Tchajwan povolí svým smluvním výrobcům čipů a plochých televizorů kupovat čínské rivaly. Dle analytiků si díky tomu firmy TSMC (celým názvem Taiwan Semiconductor Manufacturing) a UMC (United Microelectronics Corporation) upevní pozici v polovodičovém odvětví, i když načasování změn zatím nikdo nestanovil. Š Jien-š Ang také řekl tisku, že čipové firmy a výrobci televizních panelů budou smět v Číně přímo investovat a také budou smět kupovat podíly ve svých čínských rivalech. "Je to směr, kterým se ubíráme. Časový rozvrh ale jeětě nemáme." dodal zdroj z ministerstva.
Tento chystaný krok přijali kladně vedle analytiků i obchodníci s akciemi a cennými papíry. Index tchajwanských polovodičových firem vyskočil o 2,9 procenta a celý tchajwanský trh si připsal zisk dvou procent jak napsala agentura Reuters.[1]
Čína a Tchajwan navazují blížší obchodní vztahy od května 2008, po převzetí prezidentského úřadu Ma Jing-Ťiem. Oba státy podepsaly dohody o spolupráci v cestovním ruchu a dopravě a očekávána je také dohoda o vzájemných investicích ve finančních službách. Společnosti TSMC, UMC a AU Optronics naléhaly na tchajwanskou vládu, aby jim povolila investice v Číně. Tyto podniky chtěly využívat pokročilejší technologie a snížit tak náklady, aby mohly lépe konkurovat rivalům, zejmnéna jihokorejským a japonským firmám.
I když se zde nejedná o žádný politický čin, přesto si myslím, že je to dobrý krok k postupnému prolomení nesvárů mezi těmito zeměmi. K nezbytnému prolomení těchto problémů je důležité začít pěkně od začátku a po malých kouscích.
Citace:
[1] Taipei Times. [online]. [cit. 2009-10-09]. http://www.taipeitimes.com/News/.
Zdroje:
Taipei Times. [online]. [cit. 2009-10-09]. http://www.taipeitimes.com/News/.
Taiwan News. [online]. [cit. 2009-10-09]. http://www.taiwannews.com.tw/etn/index_en.php.
čtvrtek 4. února 2010
čtvrtek 7. ledna 2010
Výměnný pobyt studentů
Tchajwanské univerzity se připravují na přijmutí předních studentů z pevninské Číny. Znamená to další odstraněnou překážku v rozvoji Čínsko-Tchajwanských vztahů.
Přestože se za posledních deset let vztahy v kulturní oblasti mezi oběma vládami dočkali lecčeho pozitivního, Tchajwan se až doteď bránil výměnným pobytům a nepřijímal čínské studenty kvůli obavám před nežádoucím politickým vlivem či znevýhodnění svých studentů později na trhu práce. Nyní budou moci na ostrově studovat studenti z přibližně 40 čínských prestižních škol. Z legislativního hlediska to posvětil podpisem prezident Čínské republiky Ma Ying-jeou. Ten je známý tím, že se výrazně zasazuje o zlepšení vztahů s pevninskou Čínou a po 19 měsících jeho vlády by se napětí které vládne nad 160 kilometrovou Tchajwanskou úžinou mělo snížit na nejnižší úroveň od roku 1949, kdy došlo k nesváru mezi oběma stranami. Jak jsme se již na našem blogu zmiňovali, za rok a půl se Ma Ying-jeou zasadil například o zavedení pravidelných letů mezi ČLR a Tchajwanem, odstraněním překážek pro Čínské investice nebo položil základy pro dílčí dohody o zřízení zóny volného obchodu. Umožnění studia (prozatím na jeden rok) čínským studentům tak jde ruku v ruce s těmito vstřícnými kroky. Tchajwanští představitelé si od těchto výměnných pobytů slibují také lepší pochopení místní demokratické společnosti ze strany čínských studentů nebo zvýšení konkurence pro své vlastní studenty, což by je mělo motivovat k lepším studijním výsledkům.
Veřejnost s tímto krokem sice souhlasí, avšak dívá se na celý projekt s odstupem, proto prezident Čínské republiky prozatím omezil počet studentů z ČLR na 2000 za rok a ještě k tomu by jim mělo být legislativně zabráněno uplatnit se po dokončení studia na místním trhu práce. Dále budou čínští studenti preventivně vyloučení ze všech stipendijních programů, které jsou hrazeny z veřejných prostředků, proto již dnes mnoho škol shromažďuje soukromé prostředky k přilákání čínských studentů. V současné době studuje na ostrově již zhruba 200 studentů z ČLR a Tchajwanští pedagogové si je nemohou vynachválit, říkají, že občas zastiňují i své Tchajwanské protějšky. Ostatně stačí dát do každé třídy dva čínské studenty a o motivaci těch tchajwanských je rázem postaráno.
Zdroj:
The China post. [online]. [cit. 2009-11-16]. http://www.chinapost.com.tw/taiwan
Taiwan News. [online]. [cit. 2009-11-28]. http://www.taiwannews.com.tw/etn/index_en.php.
Přestože se za posledních deset let vztahy v kulturní oblasti mezi oběma vládami dočkali lecčeho pozitivního, Tchajwan se až doteď bránil výměnným pobytům a nepřijímal čínské studenty kvůli obavám před nežádoucím politickým vlivem či znevýhodnění svých studentů později na trhu práce. Nyní budou moci na ostrově studovat studenti z přibližně 40 čínských prestižních škol. Z legislativního hlediska to posvětil podpisem prezident Čínské republiky Ma Ying-jeou. Ten je známý tím, že se výrazně zasazuje o zlepšení vztahů s pevninskou Čínou a po 19 měsících jeho vlády by se napětí které vládne nad 160 kilometrovou Tchajwanskou úžinou mělo snížit na nejnižší úroveň od roku 1949, kdy došlo k nesváru mezi oběma stranami. Jak jsme se již na našem blogu zmiňovali, za rok a půl se Ma Ying-jeou zasadil například o zavedení pravidelných letů mezi ČLR a Tchajwanem, odstraněním překážek pro Čínské investice nebo položil základy pro dílčí dohody o zřízení zóny volného obchodu. Umožnění studia (prozatím na jeden rok) čínským studentům tak jde ruku v ruce s těmito vstřícnými kroky. Tchajwanští představitelé si od těchto výměnných pobytů slibují také lepší pochopení místní demokratické společnosti ze strany čínských studentů nebo zvýšení konkurence pro své vlastní studenty, což by je mělo motivovat k lepším studijním výsledkům.
Veřejnost s tímto krokem sice souhlasí, avšak dívá se na celý projekt s odstupem, proto prezident Čínské republiky prozatím omezil počet studentů z ČLR na 2000 za rok a ještě k tomu by jim mělo být legislativně zabráněno uplatnit se po dokončení studia na místním trhu práce. Dále budou čínští studenti preventivně vyloučení ze všech stipendijních programů, které jsou hrazeny z veřejných prostředků, proto již dnes mnoho škol shromažďuje soukromé prostředky k přilákání čínských studentů. V současné době studuje na ostrově již zhruba 200 studentů z ČLR a Tchajwanští pedagogové si je nemohou vynachválit, říkají, že občas zastiňují i své Tchajwanské protějšky. Ostatně stačí dát do každé třídy dva čínské studenty a o motivaci těch tchajwanských je rázem postaráno.
Zdroj:
The China post. [online]. [cit. 2009-11-16]. http://www.chinapost.com.tw/taiwan
Taiwan News. [online]. [cit. 2009-11-28]. http://www.taiwannews.com.tw/etn/index_en.php.
sobota 26. prosince 2009
Tchajwansko-čínský pakt ovlivní investory v Jihovýchodní Asii
Tchajwanský expert varuje, že podpis navrhované obchodní dohody mezi Tchajwanem a Čínou bude negativně ovlivňovat Tchajwanské podniky investující v Jihovýchodní Asii, zejména ve Vietnamu. Jedná se o rámcovou dohodu o hospodářské spolupráci (ECFA) s Čínou, která stanoví zásady pro další liberalizaci obchodu mezi oběma zeměmi v budoucnosti. Tato dohoda by měla být uskutečněna nejpozději do konce roku 2010.
Chen Ming-chang, děkan Management Institute v Taipei, řekl v telefonickém rozhovoru Ústřední zpravodajské agentuře, že po uzavření dohody by se měly na Tchajwanský trh dostat některé čínské výrobky jimž byl předtím zakázán vstup. Dále podotkl také, že se tím také zvýší konkurenceschopnost čínských výrobků celkově.
„Sazba za čínské zboží bude klesat, toto zboží bude velmi atraktivní pro řadu tchajwanských obchodníků“ řekl s odkazem na výrobky v běžných průmyslových odvětvích jako jsou boty, deštníky, ručníky a oblečení. „Čínské výrobky by pak pronikly i na Vietnamský trh, kde prozatím převládají výrobky tchajwanské, a to by právě přineslo citelnou ránu pro tchajwanské společnosti“ dále uvedl.
S tímto varováním přišlo také mnoho tchajwanských obchodníků dříve působících v Číně, ale po zavedení reformy čínského pracovního práva na začátku letošního roku raději přesídlili do Vietnamu a ostatních zemí Jihovýchodní Asie.
„Příliv tchajwanských investic ve Vietnamu nicméně přinesl zvýšení poptávky po pracovní síle tak, že dokonce převyšovala nabídku, což přimělo tamní pracovníky požádat o vyšší mzdy.“ Tvrdí Chen, který zde v 90. letech pracoval jako hospodářský úředník Rady pro záležitosti pevninské Číny.
Rostoucí počet stávek a nedostatečná infrastruktura v zemích Jihovýchodní Asie mohou některé společnosti odradit od dalšího investování zde. Tchajwan byl největším zahraničním investorem ve Vietnamu. Mezi léty 1988 až 2009 zde investovaly více než 21 miliard $. [1]
Citace:
[1] Taiwan-China pact to hit Taiwan investors in Southeast Asia [online] [cit. 2009-12-19] http://www.etaiwannews.com/etn/news_content.php?id=1137049&lang=eng_news&cate_img=83.jpg&cate_rss=news_Politics_TAIWAN
Zdroje:
Taiwan News. [online]. [cit. 2009-12-26]. http://www.taiwannews.com.tw/etn/index_en.php.
Ihavenet/Taiwan. [online]. [cit. 2009-12-26]. http://www.ihavenet.com/taiwan.html
Chen Ming-chang, děkan Management Institute v Taipei, řekl v telefonickém rozhovoru Ústřední zpravodajské agentuře, že po uzavření dohody by se měly na Tchajwanský trh dostat některé čínské výrobky jimž byl předtím zakázán vstup. Dále podotkl také, že se tím také zvýší konkurenceschopnost čínských výrobků celkově.
„Sazba za čínské zboží bude klesat, toto zboží bude velmi atraktivní pro řadu tchajwanských obchodníků“ řekl s odkazem na výrobky v běžných průmyslových odvětvích jako jsou boty, deštníky, ručníky a oblečení. „Čínské výrobky by pak pronikly i na Vietnamský trh, kde prozatím převládají výrobky tchajwanské, a to by právě přineslo citelnou ránu pro tchajwanské společnosti“ dále uvedl.
S tímto varováním přišlo také mnoho tchajwanských obchodníků dříve působících v Číně, ale po zavedení reformy čínského pracovního práva na začátku letošního roku raději přesídlili do Vietnamu a ostatních zemí Jihovýchodní Asie.
„Příliv tchajwanských investic ve Vietnamu nicméně přinesl zvýšení poptávky po pracovní síle tak, že dokonce převyšovala nabídku, což přimělo tamní pracovníky požádat o vyšší mzdy.“ Tvrdí Chen, který zde v 90. letech pracoval jako hospodářský úředník Rady pro záležitosti pevninské Číny.
Rostoucí počet stávek a nedostatečná infrastruktura v zemích Jihovýchodní Asie mohou některé společnosti odradit od dalšího investování zde. Tchajwan byl největším zahraničním investorem ve Vietnamu. Mezi léty 1988 až 2009 zde investovaly více než 21 miliard $. [1]
Citace:
[1] Taiwan-China pact to hit Taiwan investors in Southeast Asia [online] [cit. 2009-12-19] http://www.etaiwannews.com/etn/news_content.php?id=1137049&lang=eng_news&cate_img=83.jpg&cate_rss=news_Politics_TAIWAN
Zdroje:
Taiwan News. [online]. [cit. 2009-12-26]. http://www.taiwannews.com.tw/etn/index_en.php.
Ihavenet/Taiwan. [online]. [cit. 2009-12-26]. http://www.ihavenet.com/taiwan.html
sobota 19. prosince 2009
Jedna země, dva systémy
Princip „jedna země, dva systémy“ je myšlenka, kterou původně navrhoval Deng Xiaoping, vůdce Čínské lidové republiky, který byl pro sjednocení Číny již od 80. let. Navrhl, že bude existovat pouze jedna Čína, ale oblasti, jako Hong Kong, Macao, Tchajwan, mohou mít své vlastní kapitalistické, ekonomické a politické záměry, zatímco zbytek Číny bude užívat „socialistický“ systém. Dle návrhu může mít Tchajwan svůj vlastní politický systém, své vlastní právo, politiku, hospodářství a finance, včetně obchodních a kulturních dohod a spoluprací se zahraničními zeměmi, a bude také moci využít „určitých práv“ v zahraničí.
Peking pokládá území Tchaj-wanu za součást území Čínské Lidové Republiky s odvoláním na znění mezinárodních smluv potvrzujících nástupnictví čínské vlády po roce 1945 (po navrácení území anektovaných Japonskem). Jeho argumentace je směsicí politických a právních argumentů, jejichž rozbor naznačuje řadu rozporů a nejasností. Tchaj-wan (Čínská republika na Tchaj-wanu) totiž teoreticky i prakticky splňuje řadu kritérií pro potvrzení existence nezávislého státu (stálé obyvatelstvo, teritoriální kontrola, efektivní výkon vlády několik desetiletí). Schopnost vykonávat mezinárodní vztahy Tchaj-wanu je omezená (není členem významných mezinárodních organizací jako např. OSN, uznává jej jen necelých třicet malých zemí většinou z třetího světa), avšak tato omezenost je přímým důsledkem čínského diplomatického tlaku.
Překážkou pro uznání nezávislosti Tchaj-wanu je fakt, že tak sám neučinil. Takovéto rozhodnutí nemá podporu USA, a Čínská Lidová Republika je připravena v takovém případě použít násilí.
Tchaj-wan sjednocení s pevninskou Čínou na principu „jedna Čína“ a „jedna země – dva systémy“ (s nabídkou rozsáhlé autonomie, jakou například disponuje Hongkong) neakceptuje. Režim vládnoucí na Tchaj-wanu od roku 1945 sice také usiloval o sjednocení na principu „jedné Číny“, avšak za předpokladu, že sám provede invazi do Číny. Tento plán se ukázal nerealizovatelný.
Tchaj-wan se evolucí vyvinul v demokratickou zemi s pluralitním politickým systémem. V současné době již neexistuje relevantní politická síla, která by souhlasila se sjednocením s Čínskou Lidovou Republikou na principu „jedna Čína“ a „jedna země - dva systémy“. Tato idea nemá podporu veřejnosti, podle průzkumů veřejného mínění 80% obyvatelstva upřednostňuje status quo s tím, že rozhodnutí lze učinit v budoucnosti, podle toho, jak se situace v Čínské Lidové Republice bude vyvíjet.
V rámci vnitropolitického vývoje na Tchaj-wanu sílí s nástupem bývalé opozice k moci separatistický proud. Oficiální deklaraci nezávislosti se tato politická elita vyhýbá. Politický vývoj na Tchaj-wanu spěje k další divergenci, obyvatelstvo Tchaj-wanu se bojí autoritativního systému v Čínské Lidové Republiky, sílí místní specifický druh nacionalismu v opozici k obecně čínskému patriotismu.Rozvoj ekonomických kontaktů mezi Tchaj-wanem a Čínskou Lidovou Republikou je ovšem spontánní a vede k samovolné integraci těchto dvou entit. Úroveň kontaktů v kultuře, akademické sféře, sportu, osobních vztazích atd. je také argumentem ve prospěch sjednocení.
Hlavní překážkou sjednocení jsou politické důvody. Tchaj-wan je připraven čelit případné vojenské invazi (či spíše blokádě), garantem jeho bezpečnosti jsou Spojené státy. Oblast Tchajwanského průlivu je jedním ze slabých míst asijského bezpečnostního systému.
V 50. letech minulého století čínská vláda chtěla vyřešit tchajwanskou otázku mírovou cestou. 1. ledna 1979 stálý výbor Všečínského shromáždění lidových zástupců zveřejnil Knihu pro Tchajwančany, v níž vyzvalo obě strany k ukončení rozporů a k jednání. [1]
30. září 1981 přeseda VSLZ Ye Jianying znovou zdůraznil princip vyřešení tchajwanské otázky. Řekl, že po sjednocení země by se měl Tchaj-wan stát zvláštním administrativním regionem Číny s vysokým stupněm autonomie.
12. října 1992 čínský předseda Ťiang Ce-min řekl, že Čína rozhodně podporuje princip „jedna země, dva systémy“ a aktivně stimuluje sjednocení země.
Princip čínské vlády „jedna země, dva systémy“ pro řešení tchajwanské otázky obsahuje následující čtyři body:
1. Na světě je pouze jedná Čína, Tchajwan je neoddělitelné součástí Číny a Peking je hlavním městem Číny. Jde o základní kámen řešení tchajwanské otázky.
2. Na čínské pevnině se bude uplatňovat socialistický systém a na Tchajwanu zůstane kapitalistický systém. Oba systémy budou dlouhodobě existovat vedle sebe a společně se rozvíjet.
3. Tchajwan se stane zvláštním administrativním regionem Číny a od ostatních oblastí se bude odlišovat vysokým stupněm autonomie.
4. Vycházejíc ze současné situace, do sjednocení země bude čínská vláda podporovat ekonomickou spolupráci a další kontakty na základě vzájemného respektování a zájmu. Čína podporuje poštovné, obchodní a dopravní spojení mezi oběma stranami, aby vytvořila podmínky pro mírová sjednocení celé země.[2]
Dne 30. ledna 1995 čínský předseda Ťiang Ce-min předložil osmibodový návrh stimulování mírového sjednocení Číny:
1. Podporovat princip jedné Číny.
2. Nestavět se proti rozvoji kulturních a ekonomických vztahů Tchajwanu se zahraničím. Stavět se proti „rozšiřování mezinárodního životního prostoru“ Tchajwanu.
3. Uskutečnit mírová jednání o sjednocení země mezi pevninskou Čínou a Tchaj-wanem.
4. Snažit se realizovat mírové sjednocení, vyhnout se boji mezi Číňany.
5. Všestranně rozvíjet ekonomickou a obchodní spolupráci mezi oběma stranami Tchajwanského průlivu.
6. Lidé na obou stranách budou rozvíjet vynikající Čínské kulturní tradice.
7. Plně respektovat životní styl Tchajwančanů a chránit jejich legitimní práva.
8. Vítat tchajwanské představitele k návštěvě čínské pevniny s vhodným postavením a naopak také přijmout pozvání k návštěvě Tchajwanu. Mohlo by dojít k jednáním o státních záležitostech nebo k výměně názorů na další otázky. [3]
I přesto že v posledních letech došlo k jakémusi zlepšení ve vztazích mezi oběma zeměmi, a to především díky obchodní politice, nemyslím si, že by to do budoucna dávalo nějakou velkou naději na celkové urovnání. Čína totiž nikdy nepřipustí odtržení Tchajwanu jako samostatného státu (který má mimochodem i jiný politický režim, který mu právě Čína povolila) a na druhou stranu Tchajwan se nikdy definitivně nestane „součástí Číny“ a nepřistoupí na její politický režim, vždyť je i hospodářsky na tom mnohem lépe než Čína. Z tohoto důvody by měl akceptovat systém „jednoho státu, dvou systémů“, neboť alespoň ten mu zaručuje jakousi částečnou míru autonomie.
Citace:
[1] One country, two systems [online] [cit. 2009-12-19] www.china.org.cn
[2] Jedna země, dva systémy [online] [cit. 2009-12-19] www.mzv.cz/hongkong/cz/hongkong/politicke_usporadani/index.html
[3] Jedna země – dva systémy [online] [cit. 2009-12-19] glosy.info/rejstrik/jedna-zeme-dva-systemy/
Zdroje:
China News. [online]. [cit. 2009-12-19]. www.china.org.cn.
Generální konzulát České republiky v Hongkongu. [online]. [cit. 2009-12-19]. www.mzv.cz/hongkong/cz/hongkong/politicke_usporadani/index.html.
Tchaj-wan versus Čína. Mírové znovusjednocení?. [online]. [cit. 2009-12-19]. http://glosy.info/rejstrik/jedna-zeme-dva-systemy/.
One country, two systems. [online]. [cit. 2009-12-19]. www.info.gov.hk/info/sar5/e12.htm.
One country, two systems. [online]. [cit. 2009-12-19]. english.peopledaily.com.cn/dengxp/vol3/text/c1210.html.
Embassy of the PRC on Australia. [online]. [cit. 2009-12-19]. http://au.china-embassy.org/eng/.
Peking pokládá území Tchaj-wanu za součást území Čínské Lidové Republiky s odvoláním na znění mezinárodních smluv potvrzujících nástupnictví čínské vlády po roce 1945 (po navrácení území anektovaných Japonskem). Jeho argumentace je směsicí politických a právních argumentů, jejichž rozbor naznačuje řadu rozporů a nejasností. Tchaj-wan (Čínská republika na Tchaj-wanu) totiž teoreticky i prakticky splňuje řadu kritérií pro potvrzení existence nezávislého státu (stálé obyvatelstvo, teritoriální kontrola, efektivní výkon vlády několik desetiletí). Schopnost vykonávat mezinárodní vztahy Tchaj-wanu je omezená (není členem významných mezinárodních organizací jako např. OSN, uznává jej jen necelých třicet malých zemí většinou z třetího světa), avšak tato omezenost je přímým důsledkem čínského diplomatického tlaku.
Překážkou pro uznání nezávislosti Tchaj-wanu je fakt, že tak sám neučinil. Takovéto rozhodnutí nemá podporu USA, a Čínská Lidová Republika je připravena v takovém případě použít násilí.
Tchaj-wan sjednocení s pevninskou Čínou na principu „jedna Čína“ a „jedna země – dva systémy“ (s nabídkou rozsáhlé autonomie, jakou například disponuje Hongkong) neakceptuje. Režim vládnoucí na Tchaj-wanu od roku 1945 sice také usiloval o sjednocení na principu „jedné Číny“, avšak za předpokladu, že sám provede invazi do Číny. Tento plán se ukázal nerealizovatelný.
Tchaj-wan se evolucí vyvinul v demokratickou zemi s pluralitním politickým systémem. V současné době již neexistuje relevantní politická síla, která by souhlasila se sjednocením s Čínskou Lidovou Republikou na principu „jedna Čína“ a „jedna země - dva systémy“. Tato idea nemá podporu veřejnosti, podle průzkumů veřejného mínění 80% obyvatelstva upřednostňuje status quo s tím, že rozhodnutí lze učinit v budoucnosti, podle toho, jak se situace v Čínské Lidové Republice bude vyvíjet.
V rámci vnitropolitického vývoje na Tchaj-wanu sílí s nástupem bývalé opozice k moci separatistický proud. Oficiální deklaraci nezávislosti se tato politická elita vyhýbá. Politický vývoj na Tchaj-wanu spěje k další divergenci, obyvatelstvo Tchaj-wanu se bojí autoritativního systému v Čínské Lidové Republiky, sílí místní specifický druh nacionalismu v opozici k obecně čínskému patriotismu.Rozvoj ekonomických kontaktů mezi Tchaj-wanem a Čínskou Lidovou Republikou je ovšem spontánní a vede k samovolné integraci těchto dvou entit. Úroveň kontaktů v kultuře, akademické sféře, sportu, osobních vztazích atd. je také argumentem ve prospěch sjednocení.
Hlavní překážkou sjednocení jsou politické důvody. Tchaj-wan je připraven čelit případné vojenské invazi (či spíše blokádě), garantem jeho bezpečnosti jsou Spojené státy. Oblast Tchajwanského průlivu je jedním ze slabých míst asijského bezpečnostního systému.
V 50. letech minulého století čínská vláda chtěla vyřešit tchajwanskou otázku mírovou cestou. 1. ledna 1979 stálý výbor Všečínského shromáždění lidových zástupců zveřejnil Knihu pro Tchajwančany, v níž vyzvalo obě strany k ukončení rozporů a k jednání. [1]
30. září 1981 přeseda VSLZ Ye Jianying znovou zdůraznil princip vyřešení tchajwanské otázky. Řekl, že po sjednocení země by se měl Tchaj-wan stát zvláštním administrativním regionem Číny s vysokým stupněm autonomie.
12. října 1992 čínský předseda Ťiang Ce-min řekl, že Čína rozhodně podporuje princip „jedna země, dva systémy“ a aktivně stimuluje sjednocení země.
Princip čínské vlády „jedna země, dva systémy“ pro řešení tchajwanské otázky obsahuje následující čtyři body:
1. Na světě je pouze jedná Čína, Tchajwan je neoddělitelné součástí Číny a Peking je hlavním městem Číny. Jde o základní kámen řešení tchajwanské otázky.
2. Na čínské pevnině se bude uplatňovat socialistický systém a na Tchajwanu zůstane kapitalistický systém. Oba systémy budou dlouhodobě existovat vedle sebe a společně se rozvíjet.
3. Tchajwan se stane zvláštním administrativním regionem Číny a od ostatních oblastí se bude odlišovat vysokým stupněm autonomie.
4. Vycházejíc ze současné situace, do sjednocení země bude čínská vláda podporovat ekonomickou spolupráci a další kontakty na základě vzájemného respektování a zájmu. Čína podporuje poštovné, obchodní a dopravní spojení mezi oběma stranami, aby vytvořila podmínky pro mírová sjednocení celé země.[2]
Dne 30. ledna 1995 čínský předseda Ťiang Ce-min předložil osmibodový návrh stimulování mírového sjednocení Číny:
1. Podporovat princip jedné Číny.
2. Nestavět se proti rozvoji kulturních a ekonomických vztahů Tchajwanu se zahraničím. Stavět se proti „rozšiřování mezinárodního životního prostoru“ Tchajwanu.
3. Uskutečnit mírová jednání o sjednocení země mezi pevninskou Čínou a Tchaj-wanem.
4. Snažit se realizovat mírové sjednocení, vyhnout se boji mezi Číňany.
5. Všestranně rozvíjet ekonomickou a obchodní spolupráci mezi oběma stranami Tchajwanského průlivu.
6. Lidé na obou stranách budou rozvíjet vynikající Čínské kulturní tradice.
7. Plně respektovat životní styl Tchajwančanů a chránit jejich legitimní práva.
8. Vítat tchajwanské představitele k návštěvě čínské pevniny s vhodným postavením a naopak také přijmout pozvání k návštěvě Tchajwanu. Mohlo by dojít k jednáním o státních záležitostech nebo k výměně názorů na další otázky. [3]
I přesto že v posledních letech došlo k jakémusi zlepšení ve vztazích mezi oběma zeměmi, a to především díky obchodní politice, nemyslím si, že by to do budoucna dávalo nějakou velkou naději na celkové urovnání. Čína totiž nikdy nepřipustí odtržení Tchajwanu jako samostatného státu (který má mimochodem i jiný politický režim, který mu právě Čína povolila) a na druhou stranu Tchajwan se nikdy definitivně nestane „součástí Číny“ a nepřistoupí na její politický režim, vždyť je i hospodářsky na tom mnohem lépe než Čína. Z tohoto důvody by měl akceptovat systém „jednoho státu, dvou systémů“, neboť alespoň ten mu zaručuje jakousi částečnou míru autonomie.
Citace:
[1] One country, two systems [online] [cit. 2009-12-19] www.china.org.cn
[2] Jedna země, dva systémy [online] [cit. 2009-12-19] www.mzv.cz/hongkong/cz/hongkong/politicke_usporadani/index.html
[3] Jedna země – dva systémy [online] [cit. 2009-12-19] glosy.info/rejstrik/jedna-zeme-dva-systemy/
Zdroje:
China News. [online]. [cit. 2009-12-19]. www.china.org.cn.
Generální konzulát České republiky v Hongkongu. [online]. [cit. 2009-12-19]. www.mzv.cz/hongkong/cz/hongkong/politicke_usporadani/index.html.
Tchaj-wan versus Čína. Mírové znovusjednocení?. [online]. [cit. 2009-12-19]. http://glosy.info/rejstrik/jedna-zeme-dva-systemy/.
One country, two systems. [online]. [cit. 2009-12-19]. www.info.gov.hk/info/sar5/e12.htm.
One country, two systems. [online]. [cit. 2009-12-19]. english.peopledaily.com.cn/dengxp/vol3/text/c1210.html.
Embassy of the PRC on Australia. [online]. [cit. 2009-12-19]. http://au.china-embassy.org/eng/.
sobota 28. listopadu 2009
Vyhlídky a doporučení do budoucna
V současné situaci bude jistě zajímavé podívat se na budoucí vývoj vztahů mezi Taiwanskou vládou a čínskou Lidovou republikou. Dle Dafydda Fella, odborného asistenta na katedře politických a mezinárodních studií při University of London, by se měl prezident Čínské republiky na Taiwanu Ma Ying-jeou pokusit o rozpoutání skutečné otevřené a veřejné diskuze, místo pokračujících jednání za zavřenými dveřmi. [1] Jedním hlasem se pak k němu připojují i další odborníci z celé Evropy a apelují na potřebu rozšíření vztahů mezi Taipeiem a Pekingem do co možná nejširších politických oblastí. Zároveň však dodávají, že ona nezbytná liberalizace vzájemných vztahů by měla mít rozumné tempo. Prezident Čínské republiky provedl za celé své funkční období již řadu reforem, avšak řada z nich je podle odborníků málo razantních. To se týká i přímých letů z ostrova do Pekingu, které v podobě turistů jistě prospívají ekonomikám obou vlád. Jako příklad můžeme uvést dohodu o hospodářské spolupráci (ECFA), kterou mají v brzké době obě vlády podepsat a o které jsme se již na našem blogu zmiňovali. To je typický příklad sice sympatického jednání, avšak za zavřenými dveřmi.
Důležitou roli by mohla hrát i stále sílící ekonomická závislost Taiwanu na pevninské Číně, jak známo ekonomika jde s politikou ruku v ruce a tato závislost by v budoucnu mohla přerůst v politickou. I všechny dohody a kroky, které byly do této chvíle učiněny, měli sice ekonomický charakter, ale každému rozumnému člověku musí být jasné, že zde hraje nemalou roli i politický podtext. Čínská lidová republika se vůbec v posledních letech pokouší o plíživé připojení Taiwanu zpět do formálního područí. Jako typický příklad takovéto plíživé snahy můžeme uvést nedávný dar ČLR v podobě dvou pand. ČLR tyto pandy nabízela již v roce 2005, avšak tehdy ještě vláda Čínské republiky odmítla. Již v samotném činu můžeme vidět politický podtext, Čína totiž pandy jen tak běžně nerozdává. Od poloviny 80. let jsou pandy pouze půjčovány na dobu 10 let za podmínky, že přijímající zoo platí roční pronájem cca 1 milion dolarů a jakékoli narozené mládě je majetkem ČLR.[2] Vše pak dokresluje pojmenování obou pand. Jedna se jmenuje Tuan-tuan a druhá Juan-juan, jednoduchou kombinací těchto jmen si pak může každý člověk domyslet sousloví Tuan-juan, což znamená „sjednocení“.
Ma Ying-jeou má sice mnoho důvodů k tomu, aby pokračoval ve své politice sbližování se s Čínou, ale v tuto chvíli hraje velmi důležitou roli i komunikace s vlastními obyvateli, Taiwan se nyní nachází na jakési pomyslné křižovatce a nikdo jiný než jeho lid by neměl rozhodovat o tom, jakou cestou se Čínská republika vydá. Zdali cestou, kterou nakročila současná vláda, tedy postupného sbližování, které by pak v krajním případě mohlo přerůst až v úplné sloučení s ČLR. Nebo otočit o 180 stupňů a snažit se posilovat vztahy s jinými zeměmi než je Čína a tím oslabit její ekonomický, případně politický vliv. Vědecký pracovník Nicola Casarini je toho názoru, že by se měl Taiwan začít angažovat i na jiných trzích, aby se zabránilo přílišnému spoléhání se na Čínu. Toho lze dosáhnout například zvýšením úsilí v oblasti marketingu v zahraničí, s tím souvisí i přilákání turistů vytvořením kvalitnější infrastruktury, jelikož turisté jsou také určitě nezanedbatelné ekonomické aktivium. Vztahy s Pekingem jsou jednoznačným přínosem pro Taiwan, avšak jeho obyvatelstvo by nemělo zapomínat, že oni na ostrově žijí na rozdíl od Číny pod správou demokratické vlády, která jim zaručuje lidská práva a zároveň, že Čína si stále klade za cíl sjednocení s Taiwanem. Prezident Čínské republiky v poslední době možná trochu pozapomíná, že by měl v Pekingu hájit především Taiwanskou suverenitu a upřednostňovat zájmy svých občanů před těmi ekonomickými. Výše zmiňovaný Dafydd Fell proto doporučuje například zjednávat referenda před každou smlouvou, kterou se prezident chystá uzavřít.[3] Další možnost je i větší orientace na Evropskou Unii, která zde v posledních letech výrazně zvýšila investice. Zároveň by neměla Taiwanská vláda polevovat v úsilí o udržení spolupráce s USA, ačkoliv na tom již USA nemá takový zájem jako dříve.
O angažovanosti Evropské unie v Čínsko-Taiwanských vztazích svědčí i to, že EU zachovala zbrojní embargo, které již dříve na ČLR uvalila. Příznivci zachování tohoto embarga argumentují nutností reforem v ČLR v oblastech lidských práv a demokratizace země, včetně odstranění zhruba 800 raket, které jsou dodnes namířeny proti Taiwanu.[4] Jistě je primárním zájmem EU v oblasti vytvoření komplexního strategického partnerství s ČLR, ale zároveň ukazuje svou vůli dodržovat základní demokratické principy a lidská práva, proto má dle nich Taiwan právo na existenci. EU na svém posledním jednání konstatovala, že nezruší zbrojní embargo, dokud se ČLR nezaváže k nepoužití zbraní vůči Taiwanu či jiných akcí, které by mohli narušit rovnováhu ve vzájemných vztazích.
Evropská unie dokonce navrhla řešení Čínsko-Taiwanského problému. Spočívá v aplikaci modelu Evropské unie na Čínskou republiku a ČLR. To se ale v tomto případě jeví jako takřka nereálné, jelikož EU je založena na spolupráci suveréních států vyznávajících stejné hodnoty. EU je společenstvím demokratických systémů, přičemž politické systémy na Taiwanu a v ČLR se jeví jako ze dvou zcela odlišných planet. Nebyl by to určitě šťastný model jak pro tuto oblast tak pro jakoukoliv jinou oblast na světě, jelikož Evropa je velmi specifickým kontinentem a proto pouze zde funguje tento specifický model integrace. To ovšem neznamená, že by nějaký jiný typ integrace nebyl mezi Taiwanem a ČLR životaschopný, ale musel by se nalézt vhodný konsensus mezi rozvíjením užších vztahů a zachováním nezávislosti Taiwanu.
V současnosti je tedy pro Taiwan, jak je výše zmíněno, nejdůležitějším krokem ujasnění si vlastního názoru, především z řad vlastního obyvatelstva. Ujasnění si těchto vlastních postojů pak vyšle jasný signál do světa a Taiwan se stane pro ostatní státy lépe čitelným, což je vždy jistým pozitivem v zahraniční politice každého státu, nehledě na to, že ujasnění si vlastního názoru a stabilizace vztahů s Čínskou lidovou republikou mohou přilákat další investory ze všech koutů světa a oprostit se tak alespoň částečně od závislosti na ČLR. Z toho důvodu bude pro další vývoj Taiwanu a jeho vztahů s ČLR velmi důležitý výsledek blížících se prezidentských voleb. Nacházíme se v historickém okamžiku, v němž všechny světové mocnosti jdou cestou kompromisů za účelem své vlastní ekonomické prosperity. Proto by se snadno mohlo stát, že relativní suverenita Čínské republiky by mohla padnout za oběť právě těmto kompromisům. Zatímco obyvatelé Taiwanu jsou podle posledních průzkumů pro zachování statusu quo a relativně smíření s postavením Čínské republiky v rámci ČLR i mezinárodních vztahů, měli by být stále ve střehu a věnovat pozornost změnám ve světě, protože status quo není samozřejmostí a ačkoliv ho tak jeho obyvatelé berou, mohli by být nepříjemně zaskočeni ze dne na den.
[1] FELL, D. Party politics in Taiwan: party change and the democratic evolution of Taiwan. 1. vyd., Routledge, 2005. 183 s. ISBN- 0-415-35973-2
[2] China’s Panda diplomacy / Wen-Cheng Lin [online]. [cit. 2009-11-28].
http://www.peaceforum.org.tw/onweb.jsp?webno=3333333571&webitem_no=1595.
[3] FELL, D. Party politics in Taiwan: party change and the democratic evolution of Taiwan. 1. vyd., Routledge, 2005. 183 s. ISBN- 0-415-35973-2
[4] Missilethreat. [online]. [cit. 2009-11-28]. http://www.missilethreat.com/archives/id.4080/detail.asp.
Zdroje:
FELL, D. Party politics in Taiwan: party change and the democratic evolution of Taiwan. 1. vyd., Routledge, 2005. 183 s. ISBN- 0-415-35973-2
Taiwan News. [online]. [cit. 2009-11-28]. http://www.taiwannews.com.tw/etn/index_en.php.
Reuters India. [online]. [cit. 2009-11-28]. http://in.reuters.com/.
Taipei Times. [online]. [cit. 2009-11-28]. http://www.taipeitimes.com/News/.
Portal of Republic of China (Taiwan) Diplomatic Missions. [online]. [cit. 2009-11-28]. http://www.taiwanembassy.org/mp.asp?mp=1.
Důležitou roli by mohla hrát i stále sílící ekonomická závislost Taiwanu na pevninské Číně, jak známo ekonomika jde s politikou ruku v ruce a tato závislost by v budoucnu mohla přerůst v politickou. I všechny dohody a kroky, které byly do této chvíle učiněny, měli sice ekonomický charakter, ale každému rozumnému člověku musí být jasné, že zde hraje nemalou roli i politický podtext. Čínská lidová republika se vůbec v posledních letech pokouší o plíživé připojení Taiwanu zpět do formálního područí. Jako typický příklad takovéto plíživé snahy můžeme uvést nedávný dar ČLR v podobě dvou pand. ČLR tyto pandy nabízela již v roce 2005, avšak tehdy ještě vláda Čínské republiky odmítla. Již v samotném činu můžeme vidět politický podtext, Čína totiž pandy jen tak běžně nerozdává. Od poloviny 80. let jsou pandy pouze půjčovány na dobu 10 let za podmínky, že přijímající zoo platí roční pronájem cca 1 milion dolarů a jakékoli narozené mládě je majetkem ČLR.[2] Vše pak dokresluje pojmenování obou pand. Jedna se jmenuje Tuan-tuan a druhá Juan-juan, jednoduchou kombinací těchto jmen si pak může každý člověk domyslet sousloví Tuan-juan, což znamená „sjednocení“.
Ma Ying-jeou má sice mnoho důvodů k tomu, aby pokračoval ve své politice sbližování se s Čínou, ale v tuto chvíli hraje velmi důležitou roli i komunikace s vlastními obyvateli, Taiwan se nyní nachází na jakési pomyslné křižovatce a nikdo jiný než jeho lid by neměl rozhodovat o tom, jakou cestou se Čínská republika vydá. Zdali cestou, kterou nakročila současná vláda, tedy postupného sbližování, které by pak v krajním případě mohlo přerůst až v úplné sloučení s ČLR. Nebo otočit o 180 stupňů a snažit se posilovat vztahy s jinými zeměmi než je Čína a tím oslabit její ekonomický, případně politický vliv. Vědecký pracovník Nicola Casarini je toho názoru, že by se měl Taiwan začít angažovat i na jiných trzích, aby se zabránilo přílišnému spoléhání se na Čínu. Toho lze dosáhnout například zvýšením úsilí v oblasti marketingu v zahraničí, s tím souvisí i přilákání turistů vytvořením kvalitnější infrastruktury, jelikož turisté jsou také určitě nezanedbatelné ekonomické aktivium. Vztahy s Pekingem jsou jednoznačným přínosem pro Taiwan, avšak jeho obyvatelstvo by nemělo zapomínat, že oni na ostrově žijí na rozdíl od Číny pod správou demokratické vlády, která jim zaručuje lidská práva a zároveň, že Čína si stále klade za cíl sjednocení s Taiwanem. Prezident Čínské republiky v poslední době možná trochu pozapomíná, že by měl v Pekingu hájit především Taiwanskou suverenitu a upřednostňovat zájmy svých občanů před těmi ekonomickými. Výše zmiňovaný Dafydd Fell proto doporučuje například zjednávat referenda před každou smlouvou, kterou se prezident chystá uzavřít.[3] Další možnost je i větší orientace na Evropskou Unii, která zde v posledních letech výrazně zvýšila investice. Zároveň by neměla Taiwanská vláda polevovat v úsilí o udržení spolupráce s USA, ačkoliv na tom již USA nemá takový zájem jako dříve.
O angažovanosti Evropské unie v Čínsko-Taiwanských vztazích svědčí i to, že EU zachovala zbrojní embargo, které již dříve na ČLR uvalila. Příznivci zachování tohoto embarga argumentují nutností reforem v ČLR v oblastech lidských práv a demokratizace země, včetně odstranění zhruba 800 raket, které jsou dodnes namířeny proti Taiwanu.[4] Jistě je primárním zájmem EU v oblasti vytvoření komplexního strategického partnerství s ČLR, ale zároveň ukazuje svou vůli dodržovat základní demokratické principy a lidská práva, proto má dle nich Taiwan právo na existenci. EU na svém posledním jednání konstatovala, že nezruší zbrojní embargo, dokud se ČLR nezaváže k nepoužití zbraní vůči Taiwanu či jiných akcí, které by mohli narušit rovnováhu ve vzájemných vztazích.
Evropská unie dokonce navrhla řešení Čínsko-Taiwanského problému. Spočívá v aplikaci modelu Evropské unie na Čínskou republiku a ČLR. To se ale v tomto případě jeví jako takřka nereálné, jelikož EU je založena na spolupráci suveréních států vyznávajících stejné hodnoty. EU je společenstvím demokratických systémů, přičemž politické systémy na Taiwanu a v ČLR se jeví jako ze dvou zcela odlišných planet. Nebyl by to určitě šťastný model jak pro tuto oblast tak pro jakoukoliv jinou oblast na světě, jelikož Evropa je velmi specifickým kontinentem a proto pouze zde funguje tento specifický model integrace. To ovšem neznamená, že by nějaký jiný typ integrace nebyl mezi Taiwanem a ČLR životaschopný, ale musel by se nalézt vhodný konsensus mezi rozvíjením užších vztahů a zachováním nezávislosti Taiwanu.
V současnosti je tedy pro Taiwan, jak je výše zmíněno, nejdůležitějším krokem ujasnění si vlastního názoru, především z řad vlastního obyvatelstva. Ujasnění si těchto vlastních postojů pak vyšle jasný signál do světa a Taiwan se stane pro ostatní státy lépe čitelným, což je vždy jistým pozitivem v zahraniční politice každého státu, nehledě na to, že ujasnění si vlastního názoru a stabilizace vztahů s Čínskou lidovou republikou mohou přilákat další investory ze všech koutů světa a oprostit se tak alespoň částečně od závislosti na ČLR. Z toho důvodu bude pro další vývoj Taiwanu a jeho vztahů s ČLR velmi důležitý výsledek blížících se prezidentských voleb. Nacházíme se v historickém okamžiku, v němž všechny světové mocnosti jdou cestou kompromisů za účelem své vlastní ekonomické prosperity. Proto by se snadno mohlo stát, že relativní suverenita Čínské republiky by mohla padnout za oběť právě těmto kompromisům. Zatímco obyvatelé Taiwanu jsou podle posledních průzkumů pro zachování statusu quo a relativně smíření s postavením Čínské republiky v rámci ČLR i mezinárodních vztahů, měli by být stále ve střehu a věnovat pozornost změnám ve světě, protože status quo není samozřejmostí a ačkoliv ho tak jeho obyvatelé berou, mohli by být nepříjemně zaskočeni ze dne na den.
[1] FELL, D. Party politics in Taiwan: party change and the democratic evolution of Taiwan. 1. vyd., Routledge, 2005. 183 s. ISBN- 0-415-35973-2
[2] China’s Panda diplomacy / Wen-Cheng Lin [online]. [cit. 2009-11-28].
http://www.peaceforum.org.tw/onweb.jsp?webno=3333333571&webitem_no=1595.
[3] FELL, D. Party politics in Taiwan: party change and the democratic evolution of Taiwan. 1. vyd., Routledge, 2005. 183 s. ISBN- 0-415-35973-2
[4] Missilethreat. [online]. [cit. 2009-11-28]. http://www.missilethreat.com/archives/id.4080/detail.asp.
Zdroje:
FELL, D. Party politics in Taiwan: party change and the democratic evolution of Taiwan. 1. vyd., Routledge, 2005. 183 s. ISBN- 0-415-35973-2
Taiwan News. [online]. [cit. 2009-11-28]. http://www.taiwannews.com.tw/etn/index_en.php.
Reuters India. [online]. [cit. 2009-11-28]. http://in.reuters.com/.
Taipei Times. [online]. [cit. 2009-11-28]. http://www.taipeitimes.com/News/.
Portal of Republic of China (Taiwan) Diplomatic Missions. [online]. [cit. 2009-11-28]. http://www.taiwanembassy.org/mp.asp?mp=1.
čtvrtek 26. listopadu 2009
Tchajwan přiznal teritoriální vody Číně
V pondělí 23. listopadu Tchajwanská vláda uveřejnila, že se vzdává nároku na teritoriální vody okolo dvou malých ostrovů ve prospěch Číny. Tyto ostrovy, Kinmen (Quemoy) a Matsu, byly dlouhou dobu jakousi obranou linií proti jeho politickému protivníkovi, Číně.
Tchajwan stále drží kontrolu nad těmito dvěma malými ostrovy, ale nenárokuje si dále právo na oceán, který omývá jejich břehy. Tchajwanská vláda ve svém prohlášení dále uvedla, že v první řadě chce tímto vyhlášením utužit stále se zvyšující přátelské vazby s Pekingem.
Čína proklamuje svou suverenity nad Tchajwanem od roku 1949, kdy jednotky Mao Ce-tunga vyhrály občanskou válku a následně donutily Čankajška uprchnout na Tchajwan, kde vyhlásil Čínskou republiku.
Ovšem napětí mezi těmito dvěma státy trochu polevilo minulý rok, kdy Čínský prezident Ma Ying-jeou podepsal s Tchajwanem významné obchodní smlouvy o vzájemné spolupráci.
„Toto je spojení, které vylepší vztahy s Čínou a pomůže to nejenom zlepšit tchajwanskou ekonomiku, ale také to pomůže Ma Ying-jeouovi k jeho znovuzvolení prezidentem.“ Řekl Lin Chong-pin, profesor strategických studií Tamkangské University v Taipei.
Již dříve v tomto roce začal Tchajwan s demontáží svých protilodních barikád na Kinmenu, jako začátek k úplné demilitarizaci ostrovů. Tyto barikády jsou vlastně železné bodce zasazené v zemi na cementovém základu jejichž úkolem je zamezit válečným lodím dostat se touto cestou k ostrovům.
Tyto Čínsko-Tchajwanské odlehlé ostrovy jsou od sebe vzdáleny 2 kilometry a jsou odděleny Tchajwanskou úžinou. Po dlouhou dobu sloužily jako základna čínských nacionalistů vedených Čankajškem , kteří zde čelili bombardování ze strany čínských komunistů.
Tento krok Tchajwanské vlády se dle mého názoru jeví jako velmi správný, jednak jak z hlediska postupného sbližování a urovnávání vztahů mezi oběma zeměmi, tak i z hlediska lidského. Kdy aspoň na nějakou dobu utichnou obavy lidí z možného vojenského konfliktu.
Myslím si, že do budoucna tento krok přinese stabilitu nejen Tchajwanu ale i Číně a dá se očekávat, že obě země budou spolupracovat a uzavírat další mírové, obchodní smlouvy i nadále.
Zdroje:
Washington Post. [online]. [cit. 2009-11-24]. http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2009/11/23/AR2009112300922.html.
Reuters. [online]. [cit. 2009-11-24]. http://www.reuters.com/article/idUSTRE5AM1MU20091123?feedType=RSS&feedName=worldNews&utm_source=feedburner&utm_medium=feed&utm_campaign=Feed%253A+reuters%252FworldNews+%2528News+%252F+US+%252F+International%2529.
The Free Library. [online]. [cit. 2009-11-24]. http://www.thefreelibrary.com/Taiwan+concedes+territorial+waters+near+China-a01612067991.
Answers. [online]. [cit. 2009-11-24]. http://www.answers.com/topic/quemoy.
Tchajwan stále drží kontrolu nad těmito dvěma malými ostrovy, ale nenárokuje si dále právo na oceán, který omývá jejich břehy. Tchajwanská vláda ve svém prohlášení dále uvedla, že v první řadě chce tímto vyhlášením utužit stále se zvyšující přátelské vazby s Pekingem.
Čína proklamuje svou suverenity nad Tchajwanem od roku 1949, kdy jednotky Mao Ce-tunga vyhrály občanskou válku a následně donutily Čankajška uprchnout na Tchajwan, kde vyhlásil Čínskou republiku.
Ovšem napětí mezi těmito dvěma státy trochu polevilo minulý rok, kdy Čínský prezident Ma Ying-jeou podepsal s Tchajwanem významné obchodní smlouvy o vzájemné spolupráci.
„Toto je spojení, které vylepší vztahy s Čínou a pomůže to nejenom zlepšit tchajwanskou ekonomiku, ale také to pomůže Ma Ying-jeouovi k jeho znovuzvolení prezidentem.“ Řekl Lin Chong-pin, profesor strategických studií Tamkangské University v Taipei.
Již dříve v tomto roce začal Tchajwan s demontáží svých protilodních barikád na Kinmenu, jako začátek k úplné demilitarizaci ostrovů. Tyto barikády jsou vlastně železné bodce zasazené v zemi na cementovém základu jejichž úkolem je zamezit válečným lodím dostat se touto cestou k ostrovům.
Tyto Čínsko-Tchajwanské odlehlé ostrovy jsou od sebe vzdáleny 2 kilometry a jsou odděleny Tchajwanskou úžinou. Po dlouhou dobu sloužily jako základna čínských nacionalistů vedených Čankajškem , kteří zde čelili bombardování ze strany čínských komunistů.
Tento krok Tchajwanské vlády se dle mého názoru jeví jako velmi správný, jednak jak z hlediska postupného sbližování a urovnávání vztahů mezi oběma zeměmi, tak i z hlediska lidského. Kdy aspoň na nějakou dobu utichnou obavy lidí z možného vojenského konfliktu.
Myslím si, že do budoucna tento krok přinese stabilitu nejen Tchajwanu ale i Číně a dá se očekávat, že obě země budou spolupracovat a uzavírat další mírové, obchodní smlouvy i nadále.
Zdroje:
Washington Post. [online]. [cit. 2009-11-24]. http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2009/11/23/AR2009112300922.html.
Reuters. [online]. [cit. 2009-11-24]. http://www.reuters.com/article/idUSTRE5AM1MU20091123?feedType=RSS&feedName=worldNews&utm_source=feedburner&utm_medium=feed&utm_campaign=Feed%253A+reuters%252FworldNews+%2528News+%252F+US+%252F+International%2529.
The Free Library. [online]. [cit. 2009-11-24]. http://www.thefreelibrary.com/Taiwan+concedes+territorial+waters+near+China-a01612067991.
Answers. [online]. [cit. 2009-11-24]. http://www.answers.com/topic/quemoy.
pondělí 16. listopadu 2009
Další společné kroky v ekonomice mezi Tchajwanem a ČLR.
Tchajwanský ministr průmyslu a obchodu Shih Yen-hsiang se sešel tuto neděli v Singapuru se svým čínským protějškem ohledně vyjednávání o vzájemné spolupráci v oblasti hospodářství (economic cooperation framework agreement – ECFA). Setkání probíhalo za zavřenými dveřmi a čínskou stranu zastupoval ministr obchodu Chen Deming. K setkání došlo přesně den poté, co prezident Čínské lidové republiky Hu Jintao slíbil na summitu Asijsko - pacifického hospodářského společenství (APEC) Tchajwanu, že jednání mezi ním a pevninskou čínou ohledně zóny volného obchodu v Tchajwanském průlivu by měla začít již v tomto roce. Tchajwanský ministr byl na schůzce doprovázen také ředitelem úřadu pro zahraniční obchod (Huang Chih-Peng), tento úřad působí pod hlavičkou Ministerstva průmyslu a obchodu. Zdroje blízké Tchajwanské delegaci pak oznámili, že na schůzce si oba ministři vyměnili názory ohledně ECFA, prokonzultovali nabízející se možnosti a vytvořili časový harmonogram pro řešení jednotlivých témat realizace projektu.
Příští měsíc chtějí obě strany zahájit další, již čtvrté kolo jednání, které by mělo probíhat na té nejvyšší vládní úrovni a měli by se zde finalizovat otázky ohledně vytvoření zóny volného obchodu mezi ČLR a Tchajwanem. Celkem 4 dohody jsou pak připraveny k podepsání předsedy obou organizací zaštiťujících vzájemné Čínsko-tchajwanské vztahy. Jak jsme se již na našem blogu zmiňovali, na Tchaiwanské straně je to „Nadace pro výměnu přes Taiwanskou úžinu“ (předseda Chiang Pin-kung) a na straně Čínské pak „Asociace pro vztahy přes Taiwanskou úžinu“(předseda Yunlin Chen). Ony 4 dohody se pak týkají spolupráce v oblasti rybářství, zemědělství, dále zamezení dvojího zdanění a průmyslových norem pro produkty, jejich kontrolu a certifikaci. "Všechny tyto smlouvy jsou velmi důležité v procesu normalizace čínsko-tchajwanských obchodních a hospodářských vztahů" řekl pak Tchajwanský ministr.
Pokud všechno dobře půjde, měly by být smlouvy podepsány v pátém kole jednání, které je předběžně naplánováno na první polovinu roku 2010. Tchjwan pak bere tyto dohody také jako odrazový můstek k jednáním o zřízení zóny volného obchodu i s ostatními zeměmi a ubránění svého zboží před skvěle fungujícími ekonomickými integracemi.
Zdroj:
The China post. [online]. [cit. 2009-11-16]. http://www.chinapost.com.tw/taiwan
Taiwan News. [online]. [cit. 2009-11-16]. http://www.taiwannews.com.tw/etn/index_en.php.
Příští měsíc chtějí obě strany zahájit další, již čtvrté kolo jednání, které by mělo probíhat na té nejvyšší vládní úrovni a měli by se zde finalizovat otázky ohledně vytvoření zóny volného obchodu mezi ČLR a Tchajwanem. Celkem 4 dohody jsou pak připraveny k podepsání předsedy obou organizací zaštiťujících vzájemné Čínsko-tchajwanské vztahy. Jak jsme se již na našem blogu zmiňovali, na Tchaiwanské straně je to „Nadace pro výměnu přes Taiwanskou úžinu“ (předseda Chiang Pin-kung) a na straně Čínské pak „Asociace pro vztahy přes Taiwanskou úžinu“(předseda Yunlin Chen). Ony 4 dohody se pak týkají spolupráce v oblasti rybářství, zemědělství, dále zamezení dvojího zdanění a průmyslových norem pro produkty, jejich kontrolu a certifikaci. "Všechny tyto smlouvy jsou velmi důležité v procesu normalizace čínsko-tchajwanských obchodních a hospodářských vztahů" řekl pak Tchajwanský ministr.
Pokud všechno dobře půjde, měly by být smlouvy podepsány v pátém kole jednání, které je předběžně naplánováno na první polovinu roku 2010. Tchjwan pak bere tyto dohody také jako odrazový můstek k jednáním o zřízení zóny volného obchodu i s ostatními zeměmi a ubránění svého zboží před skvěle fungujícími ekonomickými integracemi.
Zdroj:
The China post. [online]. [cit. 2009-11-16]. http://www.chinapost.com.tw/taiwan
Taiwan News. [online]. [cit. 2009-11-16]. http://www.taiwannews.com.tw/etn/index_en.php.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)